|
|
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Chalupová, Karolína
Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
|
|
|
Vázání uhlíku ve stínících dřevinách na agrolesnických kávových plantážích v Nikaragui
Hrubešová, Karolína
Bakalářská práce předkládá výsledky výpočtu množství vázaného uhlíku ve stínících dřevinách a kávovníku na třech vybraných agrolesnických kávových plantážích v departmentu Matagalpa, které se nachází v nadmořské výšce od 880 m n. m. do 1400 m n. m. Území vybraných plantáží náleží do ekosystému tropických horských mlžných lesů. Nejvyšší zásoba vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase stínících dřevin byla na plantáži Selva Negra nacházející se v nadmořské výšce 880 – 1 300 m n. m. a to 48,7 ± 1,5 Mg ha-1, navíc v kávovníku zde bylo vázáno 2,5 ± 0,22 Mg ha-1. Na plantáži La Dalia v nadmořské výšce 950 – 1 050 m n. m. byla nadzemní i podzemní zásoba uh-líku ve stínících dřevinách 33,36 ± 1,94 Mg ha-1 a 2,3 ± 0,5 Mg ha-1 v kávovníku. Celko-vá zásoba uhlíku z nadzemní i podzemní biomasy stínících dřevin na plantáži La Espe-ranza, v nadmořské výšce 1 350 – 1 400 m n. m., byla 28,8 ± 2,6 Mg ha-1. U kávovníků na této plantáži byla celková zásoba 1,9 ± 0,02 Mg ha-1. Ze zjištěných informací byly navrhnuty možnosti financování. Pokud by studované plantáže měly zájem o finanční zisk z obchodovaného uhlíku, mohla by mít každá jednotlivě teoreticky nárok na jedno-rázový příspěvek: 2 656,47 USD (La Eperanza), 4 430,34 USD (Selva Negra), 3 085,66 USD (La Dalia).
|
|
|
Jak ovlivní delší vegetační sezóna poutání uhlíku do biomasy rostlin
Kasperová, Denisa ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
V důsledku činnosti člověka je do ovzduší uvolňováno velké množství skleníkových plynů, zejména CO2, které zapříčiňují větší skleníkový efekt a nárůst teploty povrchu planety i vzduchu v atmosféře. Probíhající klimatická změna je jednou z velkých výzev, které společnost čelí, neboť rostoucí teploty na planetě značně ovlivňují fungování jejich ekosystémů. Extrémy vznikající při změně klimatu, zejména růstu teploty a nedostatek srážek nebo změna roční distribuce srážek ovlivňují fyziologii a fenologii rostlin. Vyšší teploty zapříčiňují posun a prodloužení vegetačních období rostlin, a to má přímý dopad na poutání uhlíku do rostlinné biomasy prostřednictvím biochemického fyziologického procesu rostlin zvaného fotosyntéza. Růst koncentrace CO2 v atmosféře zpomalují terestrické lesní ekosystémy, neboť ve svých pletivech, zejména ve dřevě dokáží zadržet uhlík po relativně dlouhou dobu, než se vrátí zpět do atmosféry. Účinnost poutání uhlíku do biomasy však závisí i na dalších fyziologických procesech, např. fotorespiraci, dýchání, výměně plynů mezi rostlinou a atmosférou. Stresory způsobené klimatickou změnou pak mohou omezit růst, fotosyntézu, navýšit respiraci a může tak dojít k omezení poutání uhlíku do biomasy až k uhynutí, čímž je narušen globální koloběh uhlíku.
|
|
|
Podzimní senescence listoví temperátních a boreálních dřevin v podmínkách měnícího se klimatu
Kosová, Barbora ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Podzimní senescence listoví opadavých dřevin mírného a boreálního pásma je každoročně se opakující fenologický jev, který je součástí adaptace k životu v mírném a boreálním pásmu s periodickým obdobím mrazu a omezením slunečního záření. Při senescenci listoví dochází k rozkladu fotosyntetických pigmentů, remobilizaci minerálních živin a následnému opadu listoví. Načasování senescence listoví u boreálních a temperátních opadavých dřevin je řízené vnějšími a vnitřními faktory. Práce je zaměřena na vnější faktory spouštějící sensecenci listoví dřevin. Největší roli pro načasování senescence mají fotoperioda a teplota, které postupně klesají ke konci vegetační doby. Teplota se v důsledku globální klimatické změny zvyšuje, a tím ovlivňuje délku vegetačního období a sekvestraci (poutání) uhlíku do lesních porostů. Klimatickou změnou jsou ovlivněné i další faktory, například dostupnost vody, které mohou senescenci listoví uspíšit. Na dřeviny boreálních a temperátních lesů působí výše vyjmenované faktory v různé míře, a proto je důležité se zabývat jejich reakcemi, abychom byli schopni odhadnout budoucí vývoj senescence listoví i sekvestrace uhlíku v temperátních a boreálních lesích.
|
|
|
Finanční aspekty lesních ekosystémů
Štěpánková, Michaela
Štěpánková, M., Finanční aspekty lesních ekosystémů. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2022. Lesní ekosystémy poskytují řadu služeb, které ovlivňují život i blahobyt společnosti. Vzhledem k stanovenému cíli dosáhnutí klimatické neutrality v rámci Zelené dohody hraje významnou roli ekosystémová služba sekvestrace uhlíku, která díky ukládání oxidu uhličitého do své biomasy snižuje koncentraci v atmosféře a zpomaluje oteplování planety. Změna klimatu má také mimo jiné za následek kůrovcovou kalamitu, která negativně poznamenala funkční schopnosti lesních ekosystémů, ale také finanční situaci při hospodaření vlastníků lesů. Cílem práce proto bylo kvantifikovat finanční aspekty při hospodaření v lesním ekosystému na modelovém příkladu o velikosti 1 hektaru a zhodnotit míru podpory určené pro vlastníky lesů. Přínos sekvestrace uhlíku je demonstrován na vyčíslení hodnoty v jednotlivých krajích České republiky v závislosti na rozloze lesních pozemků. V závěru je vytvořeno doporučení na hospodaření v lesním ekosystému pro ochranu investice i odolnosti lesů vůči změně klimatu.
|
|
|
Obsah organického uhlíku v orniční a podorniční vrstvě půdy v porostech energetických trav
BLÁHA, David
Tato práce je zaměřena na sledování obsahu organického uhlíku v orniční a podorniční vrstvě půdy v porostech energetických trav (Dactylis glomerata, Elymus elongatus subsp. ponticus cv. Szarvasi-1, Festuca arundinacea, Phleum pratense). Porosty byly založeny 16. 4. 2019 na pokusné lokalitě Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsah organického uhlíku byl hodnocen v závislosti na hloubce odběru a variantě hnojení. Odběry půdních vzorků byly prováděny v pravidelných intervalech pedologickou sondážní tyčí ze tří hloubek (0-10 cm, 10-20 cm a 20-30 cm). V laboratoři na Katedře agroekosystémů byly vzorky upraveny pro následnou analýzu na přístroji Primacs SLC Analyzer. Nejvyšší obsah organického uhlíku byl zaznamenán v hloubce 0-10 cm a nejnižšší v hloubce 20-30 cm. Dále byl zjištěn pozitivní vliv hnojení na celkový obsah organického uhlíku.
|
|
|
Sekvestrace uhlíku v travinných ekosystémech v různých měřítcích
BUREŠOVÁ, Renata
Hlavním cílem této práce bylo zjistit průběh sekvestrace uhlíku ve vybraných typech travinných ekosystémů na území regionální studie horní části povodí Stropnice a získané poznatky převést (pomocí metody up-scaling) na území celé regionální studie, případně na ještě vyšší prostorové úrovně. Experimentální práce byly zaměřeny na studium nadzemní a podzemní primární produkce a na rozklad odumřelé biomasy rostlin ve vybraných typech travinných ekosystémů. Možnosti převodu získaných dat z úrovně odběrových ploch na vyšší prostorové úrovně byly studovány pomocí GIS na příkladu hodnocení biotopů metodou BVM, za využití mapových podkladů s rozdílnou velikostí mapovacího zrna.
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Sekvestrace uhlíku lesními ekosystémy v měnícím se klimatu.
Hlaváčková, Lucie ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Studium globálního cyklu uhlíku je v popředí zájmu vědců, protože pochopení jednotlivých sinků uhlíku a vazeb mezi nimi může nastínit řešení problémů spojených se zvyšující se koncentrací CO2 v ovzduší v budoucnosti. Práce je zaměřena na roli lesních ekosystémů v tomto cyklu. Lesy pokrývají skoro třetinu povrchu pevniny a prostřednictvím fotosyntézy váží velkou část uhlíku do své biomasy. Síla sinku lesního porostu se však může lišit v závislosti na typu biomu, stáří porostu a na aktuálních klimatických podmínkách. Lesní biomy můžeme obecně rozdělit podle zeměpisné šířky na biom tropického, temperátního a boreálního lesa. V tomto pořadí klesá i jejich velikost zásob uhlíku. Ostatní parametry, jako čistá primární produkce a respirace, se liší v závislosti na konkrétním ekosystému. Tropické deštné lesy jsou velkou zásobárnou uhlíku, ovšem jejich značné kácení způsobuje také obrovské uvolňování emisí C zpět do atmosféry. Boreální lesy nejsou tak významným sinkem uhlíku, ale mají velký vliv na tamní klima. Jisté spekulace také vyvstávají v případě starých lesů. Je možné najít autory, kteří tvrdí, že starý les již není sinkem uhlíku a jejich celková uhlíková bilance je tedy neutrální. Mnoho prací však toto vyvrací a dokazuje sice nižší poutání uhlíku v porovnání s dospělými či mladými lesy, ale celkovou...
|
|
|
Vliv dominantních druhů stromů na půdní vlastnosti
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Veselá, Hana (oponent)
Kvalitu půdy a její schopnost podporovat růst rostlin a existenci půdních organismů, ovlivňuje především obsah půdního organického uhlíku, který má vliv na řadu půdních vlastností. Největší suchozemské rezervoáry uhlíku (C) přestavují lesní ekosystémy. Množství C sekvestrovaného v půdě závisí na množství a chemickém složení organické hmoty, která je v lese do půdy dodávána v podobě listového opadu stromů. Jak dlouho a jak pevně bude C v lesní půdě zadržen závisí na rychlosti dekompozice půdní organické hmoty a stabilizačních mechanismech. Ve své práci jsem porovnala data ze 40 "common garden" experimentů, kde byly jednotlivé druhy stromů vysázeny vedle sebe na homogenní půdě. Množství uloženého C bylo porovnáváno na třech typech zalesněných půd lišících se jejich předchozím využíváním. Lesní a bývalé orné půdy reprezentovaly vyvinuté půdy v pozdních fázích pedogeneze. Výsypky reprezentovaly iniciální půdy, kde pedogeneze teprve započala. Bylo zjištěno, že stáří půdy hraje významnou roli v sekvestraci C. Ve vyvinutých půdách se více C ukládalo pod jehličnany, zatímco iniciální půdy ukládaly více C pod listnáči. U výsypek byla dále nalezena negativní závislost množství sekvestrovaného C na C:N poměru listového opadu. Výsledky naznačují, že na iniciálních půdách je sekvestrace C podporována jinými...
|
host ::
RSS.